Smečka
Název: Smečka (Smečka , #1)
Z anglického originálu: Nightshade (Witches War, #1)
Autor: Andrea Cremerová
~Tak trochu jiná hierarchie
Střední škola, kterou šestnáctiletá Calla Torová navštěvuje, není tak docela obyčejná. Studenti se tam rozdělují do několika skupin: na vlkodlaky, kteří se nazývají Ochránci, na Strážce, vládnoucí magickými schopnosti a ovládající jednotlivé smečky, a na obyčejné lidi, kteří sice nemají ponětí, co jsou jejich spolužáci zač, ale přesto si od nich udržují patřičný odstup. A pak jsou tady ještě Hledači, zběhlí Strážci, kteří se snaží své bývalé bratry zničit. Zní to možná složitě, ale počáteční zmatky se po pár kapitolách vyjasní a zanedlouho již tolik tápat nebudete.
~Jsme si souzeni
Vlkodlačka Calla ze smečky Naightshade (Noční stín) je zaslíbena Renierovi ze smečky Bane (Zhouba) – v den svých sedmnáctých narozenin se mají vzít a založit novou smečku. Calla je své smečce Nightshade, stejně jako svým pánům Strážcům, zcela věrná a se svým osudem je smířená - lamač dívčích srdcí Ren ji vlastně velmi přitahuje, tak proč by se domluvenému sňatku měla vzpouzet? To vše se změní, když v horách zachrání před útokem medvěda člověka Shaye. Tuto událost se Calla snaží ze všech sil utajit, protože Shayovou záchranou porušila zákon smečky. A toto její provinění, ji ještě chvíli pronásledovat bude, protože Shay je jejím novým spolužákem a neustále ji vyhledává. Najednou už ji to netáhne pouze k Renovi, ale i k troufalému Shayovi, který se ji snaží přesvědčit, že by se spíše než rozkazy svých pánů měla řídit svým srdcem. Srdcem, které začíná bušit v rytmu: Shay. Shay. Shay. To ráno v horách brzy nebude jedinou situací, při které poruší zákony smečky.
Hádáte správně - máme tady milostný trojúhelník Ren - Calla - Shay. Ale právě tahle skutečnost mi byla nejvíc proti srsti; v jedné kapitole se Calla snaží nepodlehnout svůdnému Renovi – nutno dodat že většinou neúspěšně – v druhé kapitole už je v náručí Shaye a obrazně řečeno vzlyká nad svým předurčeným osudem Renovy družky, aby posléze opět skončila v náručí toho druhého. A tak to je pořád dokola. Zřetelně jsem z knihy cítila, že Calla upřednostňuje Shaye, ale nebylo mi jasné proč. Na Shayovi nebylo kromě troufalosti pochybovat o rozhodnutích smečky nic zajímavého, čím by mě zaujal. Měla jsem dojem, že sama Calla by o něj ani pohledem nezavadila, kdyby nepředstavoval ono zakázané ovoce, které nikdy nemůže mít. Scény, které měly nějaký náboj a bavily mě, byly především ty mezi Callou a Renem.
